Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Sdružení obcí Hlučínska

Kultura a tradice

Ačkoliv Hlučínsko nepatří k typickým folklorním regionům, kulturní život je zde velmi bohatý.

Hlučínské nářečí

Jestliže současná podoba dialektu obyvatel Hlučínska je již jen pouhým torzem původní mluvy, vnucuje se otázka, jak bohaté bylo místní nářečí před sto lety. Odborníci je řadí do skupiny slezskomoravských dialektů a můžeme na něm pozorovat zřetelné vlivy němčiny i polštiny. Nářečí není v žádné obci na Hlučínsku stejné. Liší se rodinu od rodiny, ale i geograficky podle polohy obcí. Místní lidé mu však neříkají jinak než „po našimu“.
Hlučínské nářečí je v současnosti dochováno zejména v říkankách, básních a písních. Folkloru se věnují Vlašanky z Bohuslavic, Srubek ze Štěpánkovic, Burianky a Seniorky z Bolatic nebo Karmašnice z Kravař. Jejich vystoupení mohou zájemci zhlédnout například na Festivalu kultury Hlučínska na náměstí v Hlučíně pořádaném na počátku července.

Vybrané konverzační fráze

Un i.                                                                                On jí.
Le un i.                                                                           Hle on jí.
Un by baj i id.                                                               On by i jedl.
Kaj se uvijaš?                                                               Kam spěcháš?
Zaviraj mi tu furtku, bo by kury učekły.                Zavři vrátka, aby neutekly slepice.
Mače presvuřt alebo leberwuřt? Ni?                     Máte tlačenku nebo paštiku? Nemáte?
Tuž dajče puł funta brauoveho.                              Tak mi dejte čtvrt kila vepřového.
Rožni, bo tu nic nevidač.                                           Rozsviť, protože není nic vidět.
Idžeš do dochtora abo do masařa?                       Jdeš k lékaři nebo do řeznictví?
Jak pravjeł tačik, sranda muši byč,                       Jak říkal můj otec, sranda musí být,
choč by na chleb něbyło.                                          i kdyby na chleba nebylo.
Něspi na dyvaně, uvař obid a umyj čepaně.        Nespi na pohovce, uvař oběd a umyj nádobí.
Zys tu zistu!                                                                  Sněz tu buchtu!
Kdo se da šnyclu s kobzolem                                  Kdo si dá řízek s bramborem
a kdo s kartofelšalatem?                                          a kdo s bramborovým salátem?
Dajče mi tři biełky, zelter, zenft,                             Dejte mi tři rohlíky, sodovku, hořčici,
najlacnějšu kejzu a štrajhencle.                             nejlevnější sýr a zápalky.
Ten gizd je beštymt zas v šinku.                             Můj muž je určitě opět v hospodě.
Ten klajd je nic vert. Košula dorvana                    To oblečení již nevypadá dobře.
a galaty zmazane.                                                      Košile je potrhaná a kalhoty zašpiněné.
Enem se ty špary něpolam.                                     Hlavně si nezlom ruce (nebo nohy).
Naša oma muši každy                                               Naše babička se musí každý
večer pořikač za otatu.                                             večer modlit za dědečka.

Odpusty

Odpust je oslavou patrona, kterému je zasvěcen kostel. Na Hlučínsku dosahuje největší Kravařský odpust popularity zejména v těch obcích, v nichž připadá svátek světce na léto.
Již více než sto let je s koncem prázdnin na Hlučínsku spojen „kravařský odpust“, oslava svátku patrona farního chrámu svatého Bartoloměje. Tradice zdejšího odpustu se váže již k dostavbě novogotického kostela v roce 1896. Dokládají to zmínky v dobovém tisku o trhovcích a pouličních prodavačích, kteří se na konci srpna sjížděli do Kravař z širokého okolí. Odpust, který probíhá vždy od pátku do pondělka nejbližšího 24. srpnu, má od prvopočátku dvě roviny, duchovní a světskou. Od pátku je v areálu Mezivodky přichystána spousta atrakcí s bohatým programem, kolotoči a stovkami stánků. V neděli je pak sloužena slavnostní mše svatá v kostele sv. Bartoloměje. V pondělí večer odpust zakončuje tradiční ohňostroj. Počet návštěvníků se každým rokem odhaduje na desítky tisíc. Kravařští se chlubí, že jejich odpust je po Matějské pouti druhou největší pouťovou atrakcí v České republice.
Významné odpusty se konají také v Píšti, Kobeřicích, Bohuslavicích, Oldřišově nebo Malých Hošticích.

Dožínky

Dožínky neboli poděkování za úrodu patří k tradičním akcím a v různých obměnách probíhajíDožínky v Hati v mnoha obcích na Hlučínsku.
V Hati se slaví zpravidla poslední srpnovou neděli. Slavnost začíná ranní mší svatou ve vyzdobeném farním kostele sv. Matouše. Po poledni vychází od kostela dožínkový průvod, v jehož čele kráčejí chlapci s děvčaty oblečení v místních krojích. Nesou dožínkový věnec vyrobený z obilných klasů a slámy. Následují jezdci na koních, desítky traktorů, malotraktorů, kombajny, ale Dožínková koruna také koně s kočáry a bryčkami. Nechybí ani alegorické vozy zhotovené místními obyvateli speciálně pro tuto příležitost. Po slavnostním průvodu předají hospodář s hospodyní starostovi obce dožínkový věnec. K pohoštění účastníků a návštěvníků připravují místní ženy haťské dožínkové koláče.
Dožínkovou tradici dodržují řadu let také v Bolaticích. Po sobotní slavnostní mši svaté sloužené jako poděkování za úrodu vychází průvod nadšenců ve stylových kostýmech, zástupců místních spolků a organizací, koňských spřežení, alegorických vozů a zemědělců vyzdobenými ulicemi do areálu fotbalového hřiště, kde probíhá kulturní program.

Štrasenfesty

V souvislosti s uvolněním poměrů v 90. letech 20. století nastaly příhodné podmínky pro vznik nových tradic. Nejrozšířenější představuje štrasenfest (z německého Strassenfest), který se na Hlučínsko rozšířil po otevření hranic z Německa a poprvé byl uspořádán v roce 1993 ve Strahovicích. Štrasenfest je slavností, při níž jedna ulice či část obce připraví pro ostatní obyvatele bohaté pohoštění a celá vesnice se hromadně poveselí. V některých obcích oblékají pořadatelé originálně potištěná trička a ulice se v pořádání střídají. Začátek štrasenfestu bývá obvykle spojen s rituálem předání klíče a s odemknutím příslušné ulice.

Honění krále ve Lhotce

Podle ústní tradice sahá honění krále ve Lhotce až do dob třicetileté války. Mezi lidmi se vyprávělo, že místní chasníci zde ve slepém ramenu Odry chytili švédského krále. Jiné zdroje připisují původ slavnosti pravidelnému nahánění koní z panského dvora v Zábřehu, během kterého měli mladíci mezi sebou závodit. Obdobná slavnost se dříve odehrávala téměř v každé vesnici, ještě před rokem 1900 se měla konat v Bolaticích a v Hošťálkovicích. Honění krále ve Lhotce skončilo v roce 1968, k obnovení tradice došlo až v roce 1993. Slavnosti předchází výroba královské koruny, které by se měla zúčastnit pouze svobodná děvčata. Samotné chytání krále pak probíhá na otevřeném prostranství, kde mají mládenci na koních ukořistit šátek představující krále. Jezdec, který se jej zmocní a nenechá si ho nikým sebrat, se pak stává králem. Za odměnu si může vybrat královnu a uspořádat hostinu. Poté se při obecném veselí tančí slezská beseda.

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

dnes, pondělí 17. 6. 2024
skoro jasno 25 °C 13 °C
úterý 18. 6. jasno 29/14 °C
středa 19. 6. oblačno 30/17 °C
čtvrtek 20. 6. slabý déšť 28/19 °C

Členské obce

Partnerské obce a městské části

Spolupracujeme

Sdružení obcí Hlučínska
Sdružení obcí Hlučínska
Sdružení obcí Hlučínska
Sdružení obcí Hlučínska
Sdružení obcí Hlučínska
Sdružení obcí Hlučínska

mapa