 |
Kulturní památka "Panská kaple"
|
|
 |
GPS poloha: 50°0'51.738"N, 18°4'27.602"E
Areál statku je dokladem lidové architektury.
|
|
 |
Boží muka v Kozmicích.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'47.031"N, 18°11'11.382"E
Tento městský typ domu byl vyhlášen kulturní památkou 3. května 1958. Bývalá restaurace Slezan je dnes využívána jako prodejna a sídlí na Mírovém náměstí v Hlučíně.
|
|
 |
GPS poloha: 49°59'28.606"N, 17°57'48.226"E
Bývalý barokní zámek v Oldřišově, adaptován roku 1958 na hospodářskou budovu.
|
|
 |
Bývalý empírový zámek v Hošťálkovicích je v současnosti opraven na bytový dům.
|
|
 |
GPS poloha: 50°2'1.145"N, 18°4'3.051"E
Stavba kostela z červené cihly a kamene byla realizována v letech 1904 - 1906. Je zmenšenou kopií dómu v Kolíně nad Rýnem. Součástí areálu je fara, hrobka a hospodářské budovy.
|
|
 |
GPS poloha: 49°54'54.216"N, 18°9'12.72"E
Cihlová stodola s ohradní zdí byla vyhlášena 3. 5. 1958 kulturní památkou.
|
|
 |
Ukázka cvičného letounu L29 Delfín v Sudicích.
|
|
 |
Národní památka zámek ze 16.století, přestavěný v 19. a 20. století.
|
|
 |
GPS poloha: 50°2'1.536"N, 18°4'18.235"E
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'53.197"N, 18°11'5.814"E
Tento kostel byl založen roku 1862 v novogotickém stylu. Stavba byla postavena z režných cihel. Vedle kostela ležel hřbitov, na kterém byla postavena roku 1898 hrobka rodiny Wetekampovy. Přilehlý hřbitov byl roku 1965 zrušen a přeměněn na park.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'44.768"N, 18°11'10.849"E
Farní budova Římskokatolické církve se nachází v Hlučíně v těsném sousedství kostela sv. Jana Křtitele. Jedná se o kulturní památku, prohlášenou 4. března 2008.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'45.305"N, 18°11'9.58"E
Farní kostel sv. Jana Křtitele patří k dominantám města Hlučína.
|
|
 |
GPS poloha: 49°56'35.358"N, 18°4'25.389"E
Hájovna Křeménky v Bolaticích byla postavena roku 1901 k odpočinku při konání honů. Dnes je využívána zejména při různých kulturních akcích.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'52.556"N, 18°11'24.423"E
Hasičská sušárna v Hlučíně, byla prohlášena za kulturní památku roku 2005.
|
|
 |
Prvorepubliková stavba z roku 1934.
|
|
 |
Poměrně rozsáhlé zbytky sředověkého opevnění, z větší části postavené v roce 1534 je jediným dokladem na území okresu a patří k nejstarším dochovaným památkám města. I když byly hradby roku 1829 zbořeny, jsou jejich dochované zbytky dokladem fortifikace.
|
|
 |
GPS poloha: 49°57'10.416"N, 18°9'36.102"E
Středověký hrádek Závada byl zrekonstruován v roce 1999 u příležitosti 650 let založení obce za pomocí občanů a místních složek. Jedná se o zachovalé, mohutné opevnění s dvěmi příkopy.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'49.49"N, 18°11'31.667"E
Kostel sv. Markéty byl vysvěcen roku 1820.
|
|
 |
Kamenný kříž připomíná tragický osud bolatického učitele.
|
|
 |
GPS poloha: 49°52'19.194"N, 18°15'32.363"E
Kaple stojící u hlavní silnice v Petřkovicích.
|
|
 |
GPS poloha: 49°59'30.994"N, 18°3'18.234"E
Kaple v Kobeřicích na ulici Osmilány byla postavena v roce 1922.
|
|
 |
Kaple z Kobeřic pocházející z roku 1927.
|
|
 |
Kaple v Kobeřicích, pochází z roku 1969.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'40.102"N, 18°10'54.422"E
|
|
 |
GPS poloha: 49°59'19.57"N, 17°59'46.043"E
Nově postavená kaple z roku 1997.
|
|
 |
GPS poloha: 49°59'6.782"N, 18°0'47.067"E
Kaple ve Vrbce z roku 1909.
|
|
 |
Kaple je umístěna u silnice mezi Kobeřicemi a Rohovem a pochází z roku 1905.
|
|
 |
GPS poloha: 49°54'59.94"N, 18°14'0.328"E
Kaple Nejsvětější Trojice se nalézá na okraji obce Markvartovice, při ulici Ke Kapli. Jedná se o ranně barokní chráněnou památku z 2. pol. 17. století. Během 2. světové války byla vybombardována a obnovena až po roce 1945 do dnešní podoby.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'36.267"N, 18°11'29.064"E
Barokní kaple byla dne 2. května 2006 prohlášena Ministerstvem kultury za kulturní památku.
|
|
 |
GPS poloha: 49°56'15.413"N, 17°56'37.402"E
Kaple byla postavena roku 1888.
|
|
 |
GPS poloha: 49°57'34.504"N, 17°58'9.328"E
Kaple pochází z roku 1895.
|
|
 |
GPS poloha: 50°0'6.257"N, 18°5'22.809"E
Kaple Panny Marie ve Strahovicích byl původní kostel.
|
|
 |
GPS poloha: 49°52'4.774"N, 18°15'48.441"E
Kaple z 80. let 19. století zde byla přenesena z centra Ostravy.
|
|
 |
Kaple sv. Floriána z roku 1823.
|
|
 |
Kaple je pěkným dokladem slezského baroka
|
|
 |
GPS poloha: 49°59'19.615"N, 17°59'50.868"E
Kaple sv. Jana Křtitele pochází z roku 1957.
|
|
 |
GPS poloha: 49°59'16.21"N, 18°3'6.824"E
Kaple v Kobeřicích pochází z roku 1907 a je vystavena z režného zdiva.
|
|
 |
GPS poloha: 49°58'43.07"N, 18°11'38.016"E
Kaple sv. Jana Nepomuckého je ojedinělá stavba ve tvaru osmihrannu z konce 19. století.
|
|
 |
GPS poloha: 49°58'11.879"N, 18°0'55.498"E
Kaple sv. Josefa se nachází v osadě Svoboda, která je součástí obce Štěpánkovice.
|
|
 |
GPS poloha: 49°55'16.477"N, 18°6'19.054"E
Pseudogotická cihlová stavba ze 70. let 19. století.
|
|
 |
|
|
 |
GPS poloha: 49°56'50.814"N, 18°5'8.383"E
Barokní kaple z počátku 18. století.
|
|
 |
GPS poloha: 50°0'53.131"N, 18°4'23.293"E
Kaple sv. Petra a Pavla byla postavena roku 1932 v novodobém stylu.
|
|
 |
Kaple v Kobeřicích pochází z roku 1947 - 1948.
|
|
 |
GPS poloha: 49°57'15.089"N, 18°9'49.409"E
V centru obce Závada se nalézá novodobá kaple sv. Urbana.
|
|
 |
GPS poloha: 49°51'24.94"N, 18°13'47.288"E
Kaple sv. Urbana pochází z roku 1889.
|
|
 |
Kaple v Kobeřicích z roku 1928.
|
|
 |
Kulturní památka - červená kaplička na Markvartovické ulici u pošty
|
|
 |
|
|
 |
Původní vodný mlýn z roku 1845.
|
|
 |
GPS poloha: 50°0'18.098"N, 18°0'43.928"E
Kostel sv. Petra a Pavla byl až do roku 1923 filiálním. V té době byla postavena farní budova a zřízena samostatná farnost Hněvošice a v roce 1924 byl zde ustanoven první duchovní správce.
|
|
 |
GPS poloha: 49°59'34.015"N, 17°57'57.049"E
Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází na okraji obce Oldřišov.
|
|
 |
GPS poloha: 49°59'8.03"N, 18°3'5.715"E
Zdejší kostel zasvěcený Panně Marii Nanebevzaté byl vystavěn na místě, kde dříve stával dřevěný kostel postavený v roce 1711.
|
|
 |
GPS poloha: 49°55'38.83"N, 18°16'17.34"E
Kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1713.
|
|
 |
GPS poloha: 49°56'32.743"N, 18°7'41.145"E
Dominantní stavba obce byla vybudována během 18. století. Kostel je jednolodní a je situován ve směru západ - východ. Zvláštností této stavby je, že věž je přistavěná za presbyterem.
Při bočním vstupu do kostela se nachází kaple, která je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.
|
|
 |
GPS poloha: 49°59'14.873"N, 18°7'5.679"E
Původní kostel, který byl postaven v letech 1921 a 1922, byl zničen během 2. světové války. Nový kostel Povýšení sv. Kříže byl vysvěcen v roce 1996.
|
|
 |
GPS poloha: 50°0'9.133"N, 18°5'13.296"E
Kostel sv. Agustina tvoří dominantu obce.
|
|
 |
GPS poloha: 49°55'57.589"N, 18°0'14.922"E
Kostel sv. Bartoloměje tvoří dominantu města Kravaře
|
|
 |
GPS poloha: 49°54'44.239"N, 18°9'17.56"E
Kostel sv. Floriána byl postaven v letech 1934 - 1936 na místě starého kostela z roku 1802. Během 2. sv. války byl částečně zničen.
V interiéru kostela se nachází malovaná křížová cesta v životní velikosti a roku 2002 byla dostavěna kostelní věž se čtvercovým půdorysem, který přechází v bílou kopuli a je zakončena čtyřmetrovým irským křížem s kruhovým prstencem, v němž jsou vyznačeny 4 symboly živlů.
|
|
 |
GPS poloha: 49°56'25.75"N, 18°13'29.568"E
Kostel sv. Hedviky v Darkovicích je součástí Římskokatolické farnosti Hať a byl vysvěcen 3. 7. 2005 ostravsko-opavským biskupem Mons. Františkem Václavem Lobkowiczem.
|
|
 |
GPS poloha: 49°58'24.43"N, 18°8'59.498"E
Kostel zasvěcen sv. Janu Křtiteli s nedalekou umělou Lurdskou jeskyňkou a sochou Panny Marie.
|
|
 |
GPS poloha: 49°56'2.345"N, 17°58'24.607"E
Barokní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1774 patří k významným kulturním památkám Hlučínska.
|
|
 |
GPS poloha: 50°2'51.855"N, 18°1'36.659"E
Kostel sv. Jiří pochází z let 1721 - 1725.
|
|
 |
GPS poloha: 49°57'33.066"N, 18°2'9.831"E
Původní dřevěný kostel nahradila roku 1756 novostavba s historizujícím vybavením. Kostel je zasvěcený sv. Kateřině.
|
|
 |
GPS poloha: 49°55'8.521"N, 18°6'49.416"E
Kostel sv. Martina v Dolním Benešově pochází ze 17. století.
|
|
 |
GPS poloha: 49°56'53.479"N, 18°14'13.532"E
Jednolodní barokní stavba postavená jezuity v roce 1731. Hlavní oltář a boční oltáře sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého pochází z 19. století.
|
|
 |
GPS poloha: 50°0'20.127"N, 18°0'36.869"E
V roce 1730 byl vybudován dřevěný kostel sv. Petra a Pavla, na Hlučínsku ojedinělá památka svého druhu, k niž byl v 19. století přistavěn sanktusník. Vnitřní vybavení pochází většinou z 30. let 18. století, ve věži je zavěšen pozdně gotický zvon.
|
|
 |
GPS poloha: 49°57'8.428"N, 18°5'6.121"E
Roku 1682 navštívil Bolatice polský král Jan Sobieský. Kostel postavený v Bolaticích roku 1703 byl zasvěcen sv. Stanislavovi, polskému patronovi, na paměť této události.
|
|
 |
GPS poloha: 49°58'42.462"N, 18°11'40.687"E
Historickou dominantou obce je kostel sv. Vavřince, který byl postaven v roce 1743. Obec Píšť je Mariánským poutním místem v ČR, které 12. 6. 2002 ustanovil biskup ostravsko-opavský jako zasvěcené modltbám za mír a usmíření mezi národy. V roce 2003 byla dokončena v areálu poutního místa venkovní Křížová cesta keramických reliéfů s oddechovou a parkovou částí.
|
|
 |
GPS poloha: 49°56'45.432"N, 18°11'23.552"E
Byl postaven v roce 1930 stavitelem Luzarem z Koutů u Kravař ve slohu románsko - moderním. Je pokryt břidlou, věž měděným plechem. Je 28 m dlouhý, 14 m široký a věž je 40 m vysoká a má 6 zvonů (Panny Marie Neposkvrněné - 516 kg, Sv. Václava - 240 kg, Sv. Josefa - 130 kg, Sv. Viléma - 70 kg, Sv. Barbory - 45 kg a Sv. Vendelína - 10 kg).
V roce 2004 proběhla rekonstrukce kostela.
|
|
 |
GPS poloha: 49°50'52.256"N, 18°12'49.811"E
Kostel Všech Svatých v Hošťálkovicích byl vybudován v roce 1793. Do dnešní podoby byl rekonstruován roku 1903. Ve věži kostela se nachází památný a historicky cenný zvon Petr, odlitý roku 1668 u O. Wintera.
|
|
 |
GPS poloha: 49°54'1.762"N, 18°11'15.457"E
Jedinečný příklad organické avantgardní architektury u nás.
|
|
 |
GPS poloha: 49°55'29.636"N, 18°16'39.518"E
Lovecký zámeček v romantickém stylu pochází z 18. století.
|
|
 |
GPS poloha: 49°59'13.136"N, 18°7'7.048"E
Kaple sv. Kříže s hrobkou rodiny knížat Lichnovských se nalézá v parku u návesního rybníka ve středu obce Chuchelná.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'54.37"N, 18°11'6.768"E
Stavba stojící v prostoru původního evangelického hřbitova je empírovou funebrální stavbou z 19. století.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'52.172"N, 18°11'10.71"E
Kulturní památka.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'47.271"N, 18°11'7.554"E
Činnost Muzea je zaměřena na město Hlučín a region Hlučínska (dále jen „region“) v jeho historických hranicích.
|
|
 |
|
|
 |
|
|
 |
Památník padlým obětem II. světové války v Darkovicích.
|
|
 |
|
|
 |
GPS poloha: 49°54'49.717"N, 18°9'13.83"E
Památník padlým obětem 1. a 2. světové války se nachází na místním hřbitově v Kozmicích.
|
|
 |
|
|
 |
Památný strom "Janova lípa"
|
|
 |
GPS poloha: 49°56'14.83"N, 17°57'18.764"E
Zachovalý pěchotní srub zv. "Na křižovatce", vybudovaný v letech 1935 - 1937.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'44.71"N, 18°11'49.4"E
Pietní místo židovského pohřebiště na ulici Rovniny, v sousedství hřbitova ruských vojáků.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'46.299"N, 18°11'49.305"E
Památka antifašistického odboje připomínající osvobozovací boje v roce 1945.
|
|
 |
GPS poloha: 49°59'9.111"N, 18°3'5.231"E
Památník obětem 1. světové války v Kobeřicích.
|
|
 |
Autorem památníku je sochař Staujura z Malých Hoštic, který jej zhotovil za 6 000 Kč. Památník byl odhalen v roce 1924. Po druhé světové válce byl nápis na desce upraven a věnován všem padlým v 1. i 2. světové válce.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'47.527"N, 18°11'15.342"E
Radnice a Mírové náměstí v Hlučíně patří do chráněné památkové zóny od roku 1992.
|
|
 |
GPS poloha: 49°54'0.512"N, 18°11'35.98"E
Bývalý úřednický dům je kulturní památkou.
|
|
 |
Roubené špýchary z konce 18. a 19. století.
|
|
 |
Rozhledna s dřevěnou konstrukcí nabízí výhled na město Ostravu a při dobré viditelnosti také Beskydy.
|
|
 |
GPS poloha: 49°55'7.054"N, 18°6'53.986"E
Socha Immaculaty je chráněnou kulturní památkou.
|
|
 |
GPS poloha: 49°56'5.329"N, 17°58'23.812"E
Socha sv. Jana Nepomuckého je kulturní památkou.
|
|
 |
Soubor špýcharů je dokladem lidové architektury.
|
|
 |
GPS poloha: 49°57'33.925"N, 18°2'9.182"E
Již nevyužívaná stará škola, jedna z dominantních budov ve Štěpánkovicích.
|
|
 |
GPS poloha: 49°59'9.978"N, 18°3'6.743"E
Původní Hasičská zbrojnice z let 1913 - 1914.
|
|
 |
GPS poloha: 49°57'56.416"N, 18°9'10.17"E
Stará myslivna z roku 1856 je součástí Pstruží farmy v Bělé.
|
|
 |
GPS poloha: 50°1'3.397"N, 18°4'19.048"E
Stará stáj z režného zdiva.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'27.748"N, 18°14'20.606"E
Fotogalerie ludgeřovického farního kostela sv. Mikuláše, postaveného a vysvěceného před sto lety v roce 1907
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'47.568"N, 18°11'20.309"E
Tajemný kámen je umístěn na dnešní ulici Pode Zdí. Pan Jiří Sonnek přišel s úvahou o tom, k čemu tento kámen sloužil.
Po podrobném prozkoumání kamene zjistil, že kámen sloužil jako základ otočné závory. Zpracoval náčrt a podepřel své tvrzení logickými argumenty. Model této závory je k dispozici v Muzeu Hlučínska k vyzkoušení.
|
|
 |
GPS poloha: 49°54'2.749"N, 18°11'34.724"E
Vodárna postavená roku 1913, byla díky své jedinečné stavbě spojující konstrukční řešení (železobeton) s tradičně pojatým zakončením (mansardová střecha) prohlášena za kulturní památku roku 2005.
|
|
 |
GPS poloha: 49°57'8.491"N, 18°4'53.039"E
Barokní zámek s raně barokním portálem.
|
|
 |
GPS poloha: 49°55'0.37"N, 18°6'56.79"E
Klasicistní zámek stojící ve středu obce je dnes sídlem městského úřadu.
|
|
 |
GPS poloha: 49°55'44.2"N, 17°59'56.705"E
Barokní klenot Slezska
|
|
 |
GPS poloha: 49°59'17.318"N, 18°7'4.506"E
Raně barokní zámek ze 17. století byl postaven Jiřím Lichnovským. Roku 1853 byl přistaven Dům kavalírů k ubytování hostů. Zámek sloužil jako lovecká rezidence, navštívil jej německý císař Vilém II. V parku byla postavena v 19. století hrobka knížat Lichnovských. Od roku 1952 je zde rehabilitační ústav. V areálu zámku se nachází také zámecký park o rozloze 5,5 ha.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'47.09"N, 18°11'7.639"E
Hlučínský zámek je jednou z dominant města. Je významnou stavební památkou v rámci Hlučínska, dokládající historický vývoj tvrze a později zámku.
|
|
 |
GPS poloha: 49°55'59.95"N, 17°58'19.8"E
Zámek ve Velkých Hošticích patří k jedné z nejkrásnějších a nejlépe zachovaných památek v okrese Opava. Jeho vznik se datuje k roku 1754.
|
|
 |
GPS poloha: 49°55'33.817"N, 18°16'29.668"E
Trojkřídlý zámek v klasicistním a částečně novobarokním slohu leží v krásném přírodním parku, který je zároveň využíván jako golfové hřiště.
|
|
 |
GPS poloha: 49°53'48.679"N, 18°11'13.463"E
Již zaniklá stavba z roku 1725.
|
|
 |
GPS poloha: 49°58'18.926"N, 18°8'54.644"E
Tvrz postavena v 15. století za Jana z Bělé, byla zničena za třicetileté války.
|
|
 |
Zaniklé štoly se nacházejí na území Landeku v Petřkovicích, kde se odedávna těžilo uhlí. Kolem těchto zasypaných či zaniklých štol vede naučná hornická stezka.
|
|
 |
GPS poloha: 49°52'5.265"N, 18°16'25.818"E
Pozůstatky hradu se nacházejí v blízkosti vrcholu Landek, u dřevěné rozhledny, s vyhlídkou na Ostravu.
|
|
 |
GPS poloha: 49°57'24.572"N, 18°2'10.149"E
Špýchar neboli srubek byl zapsán do seznamu kulturních památek roku 1958.
|